Psa 63 | CzeCSP | STEP | Davidův žalm, když byl v Judské pustině.

Psalms 63

Bože, ty jsi můj Bůh

1 Davidův žalm, když byl v Judské pustině. ^{▼▼Sd 1,16; Mt 3,1; [Davidův pobyt v pustině viz 1S 23,14; 24,1n; 26,1n. Jelikož v tomto žalmu je David již králem, půjde pravděpodobněji o pobyt v pustině za povstání Abšalómova, viz 2S 15,23nn.]}

2 Bože, ty jsi můj ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh! ^{▼▼22,11; 31,15v; 118,28; 140,6} Usilovně tě ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}hledám, ^{▼▼5,15; LXX, Vul: Pro tebe od úsvitu bdím} má duše po tobě ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}žízní, ^▼▼42,3 mé ^{▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499}tělo po tobě ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}touží ve vyprahlé, ^{▼▼Iz 53,2; Jr 2,6} vyschlé, bezvodé zemi. ^{▼▼143,6; 84,3} 3 Proto tě ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}vyhlížím ve svatyni ^▼▼68,25 -- chci hledět na tvou moc ^{▼▼21,14; 62,12; 77,15; 105,4} i ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}slávu, ^{▼▼Ex 33,18; Ž 27,4} 4 neboť tvé milosrdenství ^{▼▼36,8; 69,17} je lepší než život. Mé rty ^{▼▼51,17; 71,23; 119,171} tě budou oslavovat ^{▼▼(nezvyklé slso je prav. arameismem; srv. paralelu v 117,1); 145,4} -- 5 tak ti budu dobrořečit ^{▼▼16,7; 34,2} po celý svůj život, ve tvém jménu budu pozvedat ^{▼▼28,2; 134,2} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}dlaně. ^{▼▼119,48!; 1Kr 8,22} 6 Má duše se ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}sytí ^{▼▼65,5; ::88,4} tukem, tučnou stravou. ^{▼▼36,9; srv. Gn 45,18; může též znamenat obrazně: tím nejlepším (srv. Ž 73,4p; Dt 32,14)} A mé rty? Radostným křikem tě chválí má ústa. 7 Když si tě připomínám na svém loži, o tobě ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}rozjímám ^▼▼1,2p za nočních hlídek, ^{▼▼119,148; Pl 2,19; Ž 119,55; Iz 26,9} 8 jak jsi mi býval ku pomoci. ^▼▼54,6 Budu jásat ve stínu tvých křídel; ^▼▼17,8! 9 má duše přilnula ^{▼▼Dt 10,20} k ^{▼▼h.: za …} tobě. Podpírá mě tvá pravice. ^{▼▼17,7!; 18,36; Iz 41,10} 10 A ti, kteří ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}usilují ^{▼▼40,15; 54,5} o zkázu ^{▼▼35,8.17} mé duše, se ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}dostanou do útrob ^{▼▼139,15; Iz 44,23p} země. ^{▼▼55,16.24} 11 Budou vydáni pod meč, ^{▼▼h.: do rukou (tj. moci) meče; Jr 18,21; Ez 35,5} stanou se kořistí ^{▼▼h.: podílem (srv. Neh 13,10)} lišek. ^{▼▼Pl 5,18; Ez 39,4} 12 Ale král se bude radovat ^▼▼21,2 v Bohu; každý, kdo při něm ^{▼▼[tj. při Bohu (1Kr 8,31; Iz 65,16; Jr 12,16), nikoli při králi (ačkoliv i to se dělalo — 1S 17,55; 25,26)]} přísahá, ^{▼▼Dt 6,13; Iz 65,16} se bude chlubit, ^{▼▼34,3; Iz 45,25} ale ústa mluvící lež ^▼▼31,19 budou zacpána. ^{▼▼107,42v; Jb 5,16v; Ř 3,19}